neděle 14. května 2017

Přečteno za duben 2017

Ahoj všichni a vítejte u nového článku. Dneska se mrkneme na výčet knih, které jsem přečetla v dubnu. Mé šnečí tempo se trošku zrychlilo, proto snad pro Vás bude dnešní článek o trochu atraktivnější než minule. 😊 Celkem si ukážeme čtyři fyzické knihy a dvě audio.

pátek 12. května 2017

Víkendové čtení #33

Krásný pátek všem. Zas po nějaké době je Vám třeba představit další knihu, která mi momentálně dělá společnost. Týnku a její My čteme jistě znáte, proto by Vás nemělo překvapit, že čtu právě Smrt krásných srnců od Oty Pavla.


Pro mě osobně jde o re-reading, neboť jsem knihu již před časem na střední četla a absolutně si autorův styl zamilovala. Moje edice obsahuje také Jak jsem potkal ryby, proto jsem se rozhodla znovu přečíst i tuto sbírku.

Všechny, kdo se do společného čtení ještě nepustili, tímto nabádám, aby tak učinili, neboť Pavlova tvorba opravdu stojí za to. Povídky jsou navíc krátké, odpočinkové a vhodné i pro budoucí maturanty. Na Vaše názory se já i ostatní členové klubu budeme jistě těšit jak na Goodreads (tady), tak na Facebooku (tady). Mějte se krásně, užívejte Svět knihy a čtěte! 💖

středa 10. května 2017

Knižní přírůstky za březen a duben 2017

Krásné odpoledne přeji a vítám Vás u dalšího článku. Knižní přírůstky za uplynulé dva měsíce jsem se rozhodla spojit, jelikož mi v březnu přibyla jediná kniha, ano čtete správně, jediná. 😊 No, nicméně když se nové knihy sečtou, jsme na 22 (ups dubne…) 😂

neděle 7. května 2017

RC | Všichni jsme utkáni z hvězd - Rowan Coleman

Stella pracuje v hospicu, nejraději v noci. Její manžel je válečný veterán, který si z bojů přinesl mnoho traumat a uzavřel se do sebe. Práce je tak pro Stellu jediným únikem z reality. Tady se cítí být živá, potřebná. O „pacienty“ se stará extrémně starostlivě, a když ji první z nich poprosí, aby pro něj napsala dopis, stane se z toho malý rituál. Téměř každý se pak těsně před svým odchodem rozhodne zanechat dopis svým pozůstalým – některé jsou láskyplné, některé lítostivé, další pobaví anebo v nich autor uděluje své poslední rady. Stella dopisy adresátům vždy předá až poté, co jejich autor zemře. Jednou ale udělá výjimku…


Rowan Colemanová je autorkou řady bestsellerů, z nejznámějších např. Kniha vzpomínek či Matkou ze dne na den a já se na ni chystala už pěkně dlouhou dobu. Pořád mi ale nějak unikala a až díky spolupráci s Dominem, se mi konečně poštěstilo sevřít v rukou její novinku – Všichni jsme utkáni z hvězd.

středa 3. května 2017

Přečteno za březen 2017

Ahoj všichni, je mi jasné, že byste dnes spíše očekávali článek - přečteno za duben. No, už to ale vypadá tak, že řádně nestíhám, proto mi prosím odpusťte a pokochejte se zatím tím, co se mi podařilo přečíst v březnu. Slibuji, že dubnový článek se tady objeví brzy... Za březen se mi podařilo přečíst pouze dvě fyzické knihy a poslechnout dvě audioknihy, což je opravdu šnečí tempo (ještě, že v práci můžu aspoň poslouchat 😃).

pondělí 24. dubna 2017

RC | Toskánské věže - Carol M. Cramová

Itálie, 14. století. Mladičká Sofie žijící v nespokojeném manželství s agresivním mužem, který o ni nestojí. Malování, to je její velký sen. Do tohoto ryze mužského řemesla ji zasvětil pedantský otec, kterého nade vše miluje. Věhlasný Antonio Barducci však nečekaně umírá a své dceři stihne předat poslední radu – aby se nevzdávala naděje. A Sofie se rozhodne uposlechnout…


Existuje málo žánrů, kterým bych se nevěnovala. Přestože holduji především detektivkám a thrillerům, svou pozornost se snažím rovnoměrně rozložit mezi široké spektrum knih, abych si, pokud možno, rozšířila obzory. Historický román je právě jeden z těch žánrů, kterým se věnuji méně, a tak, když se naskytla příležitost, jsem se to rozhodla změnit. A proč mě k tomu přiměly zrovna Toskánské věže? Dvě slova – Itálie a malířství…

pátek 21. dubna 2017

Víkendové čtení #32

Ahoj všichni! Po delší době Vás zase vítám u rubriky Víkendové čtení. Momentálně je toho sice více, co čtu (za zmínku rozhodně stojí třeba Ziburovo Pěšky mezi buddhisty a komunisty, které mi rozveseluje každý večer), dneska bych však chtěla mluvit o novince z nakladatelství Domino, jež je, jak jistě víte, snad moje nejoblíbenější vůbec.


Jákobovy barvy od Lindsay Hawdon jsou horkou novinkou a už podle anotace to vypadá, že je na co se těšit. Hlavní hrdina je romský chlapec, který zůstal úplně sám uprostřed lesů v nacisty okupovaném Rakousku. Autorka svůj příběh rozprostřela do sedmnácti let a na pozadí příběhu malého Jákoba sledujeme osudy tří generací z naprosto rozdílných společenských vrstev.

Mám za to, že tohle bude hodně emotivní a silné! Co zrovna čtete Vy? Jak se máte a co je u Vás nového? Slyšeli jste už o Jákobových barvách? Je to kniha, která upoutá Vaši pozornost? J Na Vaše komentáře už se moc těším!