pátek 27. ledna 2017

RECENZE | Stařec a moře - Ernest Hemingway

Santiago je starý rybář, který den co den vyplouvá na moře. Je to již dlouho, co ulovil nějakou rybu, dokonce tak dlouho, že ho musel opustit jeho pomocník – mladý chlapec, kterému rodiče nakázali pomáhat úspěšnějším rybářům. Stařec se ale nevzdává… A když se jednoho dne vypraví znovu na moře, zahákne obrovitánskou rybu, tu největší, co kdy měl na udici. Začíná lítý boj. Člověka proti rybě. Člověka proti přírodě. Člověka proti sobě samému. Za novelu Stařec a moře byla Ernestu Hemingwayovi v roce 1954 udělena Nobelova cena za literaturu.


Stařec a moře je klasika, které jsem se na střední škole obloukem vyhnula. Důvodem určitě bylo, že ji ve třídě četl víceméně každý – 60 stránek, maturita na krku, jo to si dám do kánonu. Jenže já takhle nikdy nepřemýšlela, naopak. Vybírala jsem si těžší díla, která nikdo (skoro nikdo) nečetl. V mém maturitním seznamu se tak objevil třeba Zločin a trest, Oliver Twist a další. Nicméně na Hemingwaye jsem se i tak chystala. Jsem proto moc ráda, že mě k jeho přečtení nakopl Týnčin projekt #mycteme. Kniha byla zvolena pro společné lednové čtení, jak už můžete vědět z mého víkendového čtení a já ji stihla přelouskat za jediný večer.

Příběh starce, který svede boj nejen s přírodou, ale hlavně sám se sebou se stal legendou. A stal se jí z dobrého důvodu. Celá kniha je totiž prostoupena emocemi, i když se to třeba na první pohled nemusí zdát. Já při čtení doslova cítila vítr ve vlasech a slanou příchuť vody. Ten pocit naděje, bojechtivosti, touhy po úspěchu a následného zmaru je v knize opravdu velmi hmatatelný. Mnohem víc než o tom, je ale tato kniha o lidskosti. O víře v sebe sama. O pokoře. O lásce. O přátelství.

Postava starce je po psychologické stránce zvládnuta na jedničku. Santiago je velmi morální člověk, který se nevzdává ani v těch nejtěžších chvílích. Myslím, že si ho nelze nezamilovat, nelze ho neobdivovat. Pro mě se stal ideálem tehdejšího muže, tehdejšího těžkého způsobu života. Rovněž i chlapec si zaslouží pozornost. Jeho oddanost starému muži – učiteli je velmi působivá až dojemná.

O příběhu a postavách jsem ale měla docela jasnou představu, přeci jen je to známá kniha. Co mě ale nadmíru překvapilo, je Hemingwayův styl. Tak nějak jsem předpokládala, že bude těžce stravitelný, jak už tomu občas u klasiků bývá. Nemohla jsem ale více mýlit. Kniha se mi naopak četla velmi lehce. Samozřejmě, že ten styl je takový vzletný a díky jednoduchosti příběhu i dosti popisný. V mém případě ale čtení vůbec nedrhlo. Poetičnost mi napomohla si všechny scény živě představit a vžít se do Santigovy role. Ten příběh je navíc sepsán s neuvěřitelnou pokorou. Dovolím si zařadit ukázku, a jak jsem si všimla, nejsem zdaleka jediná, koho zaujala zrovna tato konkrétní pasáž:

„Myslel na moře vždycky v ženském rodě, jako na la mar, jak mu lidé říkají ve španělštině, když je milují. Někdy o té mořské spoustě mluví špatně i ti, kdož ji milují, ale říkají to vždycky, jako by hovořili o ženě. Někteří mladší rybáři, ti, co užívali bóji jako splávků pro své šňůry a měli motorové čluny, koupené, když jim žraločí játra vynesla hodně peněz, mluvili o moři v mužském rodě, říkali el mar. Mluvili o něm jako o nějakém soupeři nebo o zeměpisném názvu nebo dokonce jako o nepříteli. Ale stařec na tu vodní spoustu myslil vždycky jako na ženskou bytost, která člověku věnuje nebo odpírá velikou přízeň, a jestliže provádí divoké či zlomyslné kousky, je to jen proto, že nemůže jinak. Měsíc na ni působí jako na ženu, myslel si.“

A dále mě překvapilo, že mě některé pasáže dokázaly také pobavit. Zejména, když stařec promlouval sám k sobě:

„Nemudruj, dědku!“ napomenul se nahlas. „Pluj dál tímhle směrem a vyrovnej se s tím, až to přijde!“


Celkově se Stařec a moře určitě dotkl mého srdce. Nemyslím si, že by mě kniha nějak změnila, ale její čtení jsem si nadmíru užila. Nejvíce na ní asi oceňuji právě onu pokoru. Domnívám se, že je to jedno z děl, která by měl přečíst každý. Nemusí Vám sice sednout tak jako mně, nicméně už jen pro ten cit, s jakým je napsána, si zaslouží Vaši pozornost. Hodnotím 4/5.

Jak Ernest Hemingway zapůsobil jako spisovatel na Vás? Četli jste knihu? Překvapilo Vás na ní něco? Četla se Vám dobře nebo jste naopak měli potíže? A kterou klasiku by podle Vás měl přečíst každý? Na všechny komentáře se moc těším. ♥

Originální název: The Old man and the Sea
Překlad: František Vrba
Nakladatelství: Odeon
Rok vydání: 1985
Počet stran: 64

20 komentářů:

  1. Jak jsem se už zmiňovala, tahle kniha mi leží doma. Budu ji muset oprášit, protože jsi mě svou recenzí opravdu nalákala. Hemingwaye jsem už několikrát četla a Komu zvoní hrana se mi hodně líbilo. Tak třeba tahle bude další v řadě :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem zvědavá na tvůj názor, Ivet, já v se v budoucnu do něčeho dalšího od Hemingwaye určitě taky pustím :)
      Měj se krásně

      Vymazat
  2. Musím dočíst Půlnoční korunu, a pak se do Starce a moře taky začtu :) Letos projekt My čteme nebudu odsouvat až na poslední chvíli.. taky protože se na tuhle knihu moc těším! :) Povedený článek, měj se krásně! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Těším se na tvůj názor i článek, určitě pak nezapomeň přihodit odkaz do diskuze na Goodreads :)
      Měj se krásně a děkuju za pochvalu ♥

      Vymazat
  3. Velmi pěkná recenze :) Na Starce a moře se chystám tento víkend, takže díky za naladění :) Měj se krásně ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mockrát děkuju :) Doufám, že si čtení užiješ minimálně tolik jako já :)
      Taky se měj krásně

      Vymazat
  4. Bohužel jsem ještě nečetla, ačkoliv jsem o knize leccos slyšela :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Magdi, v budoucnu se do knihy určitě pusť, stojí za to :)
      Měj se pěkně :)

      Vymazat
  5. alespon nekomu se dari s ctenarskym klubem :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Snažím se :) Jsem zvědavá, co vybereme na únor, zatím je to myslím stále nerozhodně :)

      Vymazat
  6. Řekla bych, že tato klasika patří k těn výborně čteném, přitom se právě jak jsi psala každý bojí, že to bude něco těžce přelouskatelného. To je spíše Tolkien, těžký klasik :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně, samotnou mě to překvapilo. A Tolkien se mně osobně čte výborně, je to můj oblíbenec, ale vím, že s ním někteří trochu zápasí. Letos mám dokonce v plánu dát si re-reading Pána prstenů, tak uvidím, jestli se mi to podaří :)
      Měj se krásně, Katy

      Vymazat
  7. Koupila jsem si ji v létě na táboře a také jsem ji přečetla za jediné odpoledne. Četla jsem a četla, až jsem se spálila. Kniha se mi četla dobře, ale občas jsem nerozuměla rybářským výrazům, ale to je maličkost. Mám ji zařazenou v maturitním seznamu spolu se zmiňovaným Oliverem Twistem, který byl oproti této knize docela oříšek.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem ráda, že se ti Stařec a moře taky tolik líbil :) A myslím, že na těch výrazech opravdu až tolik nezáleží :) Olivera Twista mám moc ráda, chtěla bych se výhledově pustit i do dalších Dickensových knih :)
      Měj se krásně a budu držet palce u matury :)

      Vymazat
  8. Hani, moc díky za článek a jsem ráda, že pro tebe byl lednový výběr společného čtení tak prima :) Já byla ze začátku trochu na rozpacích, ale dnes jsem dočetla a musím říct, že ten závěr mě naprosto dostal. Fakt krásné čtení, které mě naladilo na další Hemingwayovy knihy :) Měj se krásně a těším se na čtení únorové :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsem ráda, že se ti nakonec zalíbil, budu se moc těšit na nějaký článek s dojmy a jsem moc zvědavá, co vybereme na únor :)
      Měj se krásně, Kristýnko a ať se daří ♥

      Vymazat
  9. Od Hemingwaye jsem četla Sbohem, armádo a to mě nijak nevzalo, asi bych ji hodnotila spíš jako průměr. Jeho styl mi bohužel moc nesedí a rozhodně mi nejde taková ta metoda ledovce, snažit se luštit, co je schované za na první pohled jednoduše napsaným textem. Ale na Starce a moře se rozhodně chystám :)
    Pěkná recenze! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já bych se právě po Starci ráda pustila do něčeho dalšího od něj. Ne, že bych ho teď začala hltat, ale do budoucna něco zkusím :) Mě právě ta metoda docela zaujala, tím, že ta kniha byla hodně probírána ve škole, jsem vlastně věděla, co "hledat" a užila jsem si to. Jsem zvědavá, jak se Stařec zalíbí tobě.
      Díky za pochvalu a měj se krásně, Leni :)

      Vymazat
  10. Hani, díky této Tvé recenzi jsem si knihu půjčila a ostudně přečetla až ve středním věku :). Z jakého důvodu jsem ji nečetla k maturitě si už nevybavuji. Asi mě nezaujala. Teď jsem dočetla až do konce. Ze začátku mě moc nebavila, postupem času mě děj celkem vtáhnul. Rybář Santiago je určitě obdivuhodná postava. Působil na mě jako člověk, který už ví, že nemá co ztratit, nebojí se o svůj život, nebojí se bolesti a utrpení, nemá už mnoho žádostí, snů a očekávání. Pořád ale žije naplno. Staň se, co se má stát. Pěkné to bylo. Do mých srdcovek se kniha nezařadí, ale rozhodně mě nezklamala. Měj se krásně :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdeni, mě vždycky tak hrozně potěší komentář od tebe, obzvláště pakliže v něm píšeš, že sis kvůli mě přečetla nějakou knihu :) Jsi zkrátka zlatá :)
      S tvým názorem se naprosto ztotožňuji, taky se to nestane mou srdcovou záležitostí, ale na druhou stranu mám potřebu Hemingwaye jako spisovatele trochu více probádat, což je podle mého (obzvláště u klasiků) vždycky dobře :)
      Měj se i s celou rodinou moc krásně a nezlob se prosím, že teď nemám čas navštěvovat tvůj blog a sledovat Vaše osudy :)

      Vymazat