Krásný
pátek všem. Zas po nějaké době je Vám třeba představit další knihu, která mi
momentálně dělá společnost. Týnku a její My čteme jistě znáte, proto by Vás
nemělo překvapit, že čtu právě Smrt
krásných srnců od Oty Pavla.
Pro
mě osobně jde o re-reading, neboť jsem knihu již před časem na střední četla a
absolutně si autorův styl zamilovala. Moje edice obsahuje také Jak jsem potkal ryby, proto jsem se
rozhodla znovu přečíst i tuto sbírku.
Všechny,
kdo se do společného čtení ještě nepustili, tímto nabádám, aby tak učinili,
neboť Pavlova tvorba opravdu stojí za to. Povídky jsou navíc krátké,
odpočinkové a vhodné i pro budoucí maturanty. Na Vaše názory se já i ostatní
členové klubu budeme jistě těšit jak na Goodreads (tady), tak na Facebooku
(tady). Mějte se krásně, užívejte Svět knihy a čtěte! 💖
Krásné odpoledne
přeji a vítám Vás u dalšího článku. Knižní přírůstky za uplynulé dva měsíce
jsem se rozhodla spojit, jelikož mi v březnu přibyla jediná kniha, ano
čtete správně, jediná. 😊 No, nicméně když se nové knihy sečtou, jsme na 22 (ups dubne…) 😂
Stella pracuje
v hospicu, nejraději v noci. Její manžel je válečný veterán, který si
z bojů přinesl mnoho traumat a uzavřel se do sebe. Práce je tak pro Stellu
jediným únikem z reality. Tady se cítí být živá, potřebná. O „pacienty“ se
stará extrémně starostlivě, a když ji první z nich poprosí, aby pro něj
napsala dopis, stane se z toho malý rituál. Téměř každý se pak těsně před
svým odchodem rozhodne zanechat dopis svým pozůstalým – některé jsou láskyplné,
některé lítostivé, další pobaví anebo v nich autor uděluje své poslední rady.
Stella dopisy adresátům vždy předá až poté, co jejich autor zemře. Jednou ale
udělá výjimku…
Rowan Colemanová je
autorkou řady bestsellerů, z nejznámějších např. Kniha vzpomínek či Matkou ze
dne na den a já se na ni chystala už pěkně dlouhou dobu. Pořád mi ale nějak
unikala a až díky spolupráci s Dominem, se mi konečně poštěstilo sevřít
v rukou její novinku – Všichni jsme
utkáni z hvězd.
Ahoj všichni, je mi jasné, že byste dnes spíše očekávali článek - přečteno za duben. No, už to ale vypadá tak, že řádně nestíhám, proto mi prosím odpusťte a pokochejte se zatím tím, co se mi podařilo přečíst v březnu. Slibuji, že dubnový článek se tady objeví brzy... Za březen se mi podařilo přečíst pouze dvě fyzické knihy a poslechnout dvě audioknihy, což je opravdu šnečí tempo (ještě, že v práci můžu aspoň poslouchat 😃).